Kdy vyhodit mýdlo a kdy udělat životní změnu? - Magdalena Vokáčová

Kdy vyhodit mýdlo a kdy udělat životní změnu?

Nikdy jsem nepřišla na chuť tekutým mýdlům. Líbí se mi klasické mýdlo, které můžete vzít do dlaně. Zatímco tekuté mýdlo jen tak proteče mezi prsty, dotek přírodního mýdla mě zpřítomňuje, dostává k sobě. ,,Mydlím se, tedy jsem,“ zpívají mé ruce pod tekoucí vodou. Kus mýdla mi připomíná vděčnost. Vděčnost za to, že žiju, připomíná mi dětství a podezřívavou otázku: ,,umyla sis ruce?“. A já tak na pár vteřin můžu být znovu malá a mokré ruce tajně otřít do kalhot. Kus mýdla mi připomíná vůni prádla, které jsem věšela s maminkou za teplých letních večerů.

Přesto mi mýdlo přináší jeden problém. Kdy je ten správný čas opotřebované mýdlo vyhodit? Mám ho vyhodit nebo ho užívat až do posledního kousku, kdy už moc nepění a vlastně ani nevoní a ukrajuje mi tak z požitku notnou porci. Nebo mít zbytky třeba tři a pak je trochu nechutně slepit k sobě, jak to dělala poválečná generace, a jednoduše přijmout nedokonalost daného stavu? Nebo ho mám hodit do záchodu, aby se tam poslední zbytek milosrdně rozpustil a rozbalit si nové? Nebude to starému mýdlu líto? Jak to udělat s mýdlem jsem nakonec vymyslela. Zbytky rozpouštím v lahvičce a společně se synem se pokoušíme o výrobu domácího bublifuku. A tak nám dělá mýdlo radost až do úplného rozpuštění.

Kdy je ale v životě čas na změnu? Jak to zařídit, aby nám život neprotekl mezi prsty a my tak neskončili namydlení? Kdy je čas změnit práci, dokdy má cenu lepit vztah a kdy je lepší ho rozpustit, anebo kdy je čas odjet hodně daleko a kdy je to pouhý útěk? Myslím, že na tyto otázky žádný univerzální recept není. To, co vím jistě je, že každý takový krok vyžaduje dávku nesmírné odvahy. Protože v každém případě musíte opustit všechny jistoty a vydat se všanc nejistotě. Nikdo vám totiž nezaručí, že na vás čeká budoucnost plná voňavých barevných bublin. Vždycky se můžete hladce sklouznout po namydlené podlaze budoucnosti a ,,rozbít si hubu“. Pokud budu mluvit za sebe, mockrát jsem byla namydlená a také jsem sebou několikrát řízla. Faktem ale je, že se mi díky pádu konečně rozsvítilo. Uviděla jsem nové možnosti a příležitosti. Odvaha se mi vždy vyplatila, ale vůbec nikdy to nebylo pohodlné. Mýdlo mě vychovává. Mýdlové bubliny mi připomínají to, jak je náš život křehký, jak jsou všechny naše touhy pomíjivé a že nic jiného než okamžik přítomnosti k dispozici nemáme.

Starší příspěvky:
Život je krásný a dar chudoby

Když převzal Roberto Benigni Oscara   za hlavní roli ve filmu Život je krásný, byl při děkovném proslovu tak zahlcen emocemi,...

Zavřít