Jak se slušně rozejít

„ Mám pocit, že dva poslední roky pracuji na našem vztahu jenom já. Jsem z toho vyčerpaná. Začínám být jako všechny ty zdrchané manželky, které jsem dřív nesnášela. Jenže teď jsem to já, kdo chodí, vyvolává scény, snaží se o věcech mluvit, a to vše bez výsledku…”  vzlyká se moje klientka Klára.

 

„Myslela jsem, že lidé se rozejdou, protože se nesnášejí, vztah už jim nic nedává. Jenomže já mám Radka pořád ráda, máme společné vzpomínky, plánovali jsme rodinu..  Jak poznám, jestli se máme rozejít, nebo ne?” ptá se Klára a pokládá jednu z nejčastějších otázek, kterou od klientů slýchávám: „,Nemáme jinou šanci?“

 

Varovné signály

Po několika společně strávených letech je normální, že vám na partnerovi (stejně jako jemu na vás) některé rysy vadí. Rozhodující je, jestli se vzájemně podporujete, zda ve vztahu funguje vášeň a vzájemná loajalita. Pro funkční vztah je klíčové, abyste si naslouchali a abyste měli prostor pro zpětnou vazbu. Pokud se bojíte mluvit otevřeně, vztahu nijak neprospíváte. Zamlčená nelibost dříve nebo později začne vztah zevnitř rozkládat. Když se ptám klientů, kdy vlastně přestal jejich vztah fungovat, nejčastěji říkají, že špatné je to posledního půl roku. Když se však bavíme dál, klienti s hrůzou zjistí, že jde o tři, pět, sedm a někdy i deset let, kdy vztah začal odumírat.

Kromě zjevných a společensky akceptovaných důvodů k rozchodu, jakými jsou alkoholismus, drogová závislost, silná žárlivost nebo manipulace, existují i na první pohled méně dramatické ukazatele, které naznačují, že rozchod může být nejlepším řešením. Ve zkratce platí, že vztah nemá smysl tehdy, když partneři k sobě navzájem ztratí úctu, mají jiné základní hodnoty, cítí se ve vztahu hůř, než kdyby byli každý zvlášť, vztah nepodporuje jejich rozvoj nebo morální kvality.

 

Kdy má cenu vztah zachraňovat?

Jakmile cítíte, že ve vztahu výrazně převažují problémy, často se s partnerem hádáte a už si pomalu ani nedokážete vybavit, kdy jste se s ním cítili šťastní, nejde už jen o běžné partnerské problémy. Budete nuceni položit si otázku: „Stojí mi partner za to, abychom na vztahu pracovali?” Pokud zazní dvojí „ano“, můžete začít pracovat na nápravě, ideálně ve spolupráci s odborníkem.

Jestliže chcete zvládnout nápravu vztahu sami bez odborníka, pomůže vám jednoduchá otázka:  „Co všechno bylo jinak v době, kdy vztah skvěle fungoval? Co můžeme udělat pro to, abychom něco z toho vrátili?“ Možná vás překvapí, kolik společných rituálů, intimních momentů, zážitků a drobných radostí z vašeho společného života vymizelo. Zapojte fantazii a pokuste se co nejvíce přiblížit tomu, jak to vypadalo v dobách, kdy vztah fungoval a naplňoval vaše potřeby. Ochota partnerů komunikovat a hledat řešení je základem – ať už je důvod kolize vztahu jakýkoli. Nemá příliš smysl důkladně porovnávat vaše vztahové problémy s tím, co a jak ve vztahu řeší druzí, protože se v praxi velmi často ukazuje, že co u jednoho páru vede k rozchodu, u druhého lze řešit.

Pokud vztah zachraňovat nechcete, anebo z vašeho pohledu už nemůžete, protože vše, co se odehrálo, už překročilo mez, kterou jste schopni akceptovat, rozhodněte se a své rozhodnutí co nejlaskavěji komunikujte.

 

Dáme si pauzu?

Pokud jste zjistili, že mnohé signály ve vašem vztahu poukazují na blížící se rozchod, ale nemáte v sobě dostatek odhodlání a odvahy takovému rozhodnutí čelit, může mít smysl odloučení. Pauza nám pomůže uvědomit si, co všechno pro nás druhý znamená, jestli se nám bez něj ulevilo, anebo bez něj nemůžeme být. Rozhodnutí k (zatím dočasnému) „rozstěhování“ je opatrnější varianta, která však také vyžaduje odvahu ke změně stereotypů, jimž jsme přivykli a které nám skýtají pomyslné bezpečí.  Aby mělo odloučení smysl, musí mít jasně daná pravidla: stanovenou dobu trvání, dohodu, že se partneři po tuto dobu nebudou pouštět do jiných vztahů a podobně. K odluce je tedy zapotřebí také důvěra v to, že společně nastavená pravidla oba dva dodržíte.

 

Rozchod

V umění jsou milostná vzplanutí, nenaplněná láska a rozchod jedním z nejčastějších témat. Pro autory je výhodné pracovat se zápletkou, která je univerzální lidskou zkušeností a která do příběhu přináší emoce. A o emoce během rozchodu není nikdy nouze. Rozchod je bolestný i tehdy, když opouštíte pro vás velmi nevýhodný vztah. Pocity smutku, lítosti a marnosti jsou přirozenou součástí procesu. V případě rozchodu po mnoha společných letech se budete muset vyrovnat mimo jiné s tím, že kromě vzpomínek a společné minulosti jste měli na partnera navázané i představy o budoucnosti.  Z vlastní zkušenosti mohu doporučit nevyhýbat se emocím, naopak je vědomě prožít. Poděkovat za všechno, co jste se od partnera naučili, za všechny hezké okamžiky, které jste společně prožili. Odborník vám poskytne celou řadu rituálů na úplné ukončení vztahu. Jejich smyslem je, abyste dokázali odpustit sobě i partnerovi a vzájemný vztah důstojně uzavřeli. Pokud jste nuceni nadále spolu komunikovat, protože máte děti nebo společnou firmu, rituály pomohou, aby váš vztah byl co nejkorektnější.

Pakliže jste dospěli k rozchodu, jednejte rychle, bez afektu a výčitek. Je dobré mít po ruce všechny argumenty, proč jste k tomuto rozhodnutí dospěli. Upřímně se podívejte také na to, jakým způsobem vy omezujete partnera v jeho štěstí a komunikujte rozchod jako řešení situace pro obě strany.  Pravidlem je, že se rozchází partner, který je ve vtahu méně spokojený. Ten si to nějakou dobu zpracovává v hlavě, je na rozchod připraven, i když pouze teoreticky. V duchu si už s menšími nebo většími obavami mnohokrát přehrál scénář, jak by případný rozchod vypadal. Obvykle ale nepočítá s tím, že ten druhý vezme rozhodnutí jako svoji osobní urážku. V tomto okamžiku nastává dost nebezpečný moment. Hrozí totiž značně riskantní hra o to, kdo komu způsobí větší minus. Mnoho lidí se nechá zatáhnout do sporu o to, kdo za co může, obviňují partnera, zlobí se. Důležité je pochopit, že každý rozchod je velká ztráta pro obě strany. Pokud si to partneři neuvědomují, dochází k situacím, kdy i vzdělaní inteligentní lidé po sobě plivou, hrubě si nadávají a někdy se skutečně i fyzicky napadnou. Rozchod v mnoha pojetích tak může připomínat grotesku, při které byste se smáli, až byste se za břicho popadali, kdyby ta naše lidská malost nebyla zároveň k pláči. Chcete-li tedy podobným situacím předejít a vidíte, že partner je v afektu, odmítněte v hovoru pokračovat do doby, než se vypjaté emoce zklidní. Jestliže vaše diskuse pravidelně končí hádkou, obviňováním nebo jiným neperspektivním způsobem, přejděte na komunikaci formou písemných vzkazů.  Alespoň si budete jistí, že můžete naplno vyjádřit vaše myšlenky až do konce.

 

Paradoxní situace

Partner, který rozchod navrhl, se předtím obvykle dost dlouhou dobu zabýval tím, co mu na druhém vadí. Pokud se ten druhý vztahem příliš nezabýval nebo má naopak zpracované spíše důvody, proč s partnerem zůstat, pak ve chvíli, kdy reálně padne návrh na rozchod, se situace obrací. Ten, který je zraněn návrhem na rozchod, se rozzlobí a začne si uvědomovat, co všechno mu na navrhovateli vlastně vadí, zatímco navrhovatel poprvé zažívá to, že partnera skutečně ztrácí. Nyní se jemu vybavují všechny důvody, proč ve svazku zůstat, pro co všechno má partnera rád. Pokud v sobě cítíte lítost, agresi a zlost, je důležité mít pro tyto pocity ventil. Užitečné jsou jakékoliv manuální práce, úklid, je to také vhodná doba na splnění snů, které jste předtím nerealizovali.

Ačkoliv je koučování vztahů podmanivá a smysluplná činnost, v případě rozchodů bych si občas daleko víc přála být kouzelníkem než koučem. Rozchod jako ukončení dlouhodobého vztahu je jedna z nejbolestnějších zkušeností. Naše prožívání je v tomto období velice podobné pocitům, které zažíváme, když nám zemře někdo blízký. Končí se část naší historie a my ztrácíme člověka, který nám byl po určitou dobu nejbližší. Pokud tedy rozchod právě prožíváte, buďte k sobě laskaví, dovolte si plakat, dovolte si prožít všechny emoce, které cítíte. Otevřeně poproste rodinu a přátele o podporu. Nejspíš budete překvapeni, kolik dobrých lidí kolem sebe máte.

Rozchod můžete také využít pro svůj spirituální růst. Pocity zmaru mají jednu velkou moc – vrací nás k těm nejzákladnějším otázkám: Jaký je smysl mého života? Co má v životě cenu a co je nedůležité? Kdo jsem? Jsou to ty nejdůležitější otázky, které mohou dát našemu životu hlubší smysl.

 

Ukazatele rozchodu:

1. Chybí společné směřování.
   Pokud zjistíte, že směřujete každý úplně jinam, že byste se buď navzájem omezovali, nebo by se jeden z vás tak výrazně přizpůsobil, že by popřel sám sebe, je setrvání ve vztahu problematické. Lidé se v průběhu života mění, a tak se někdy může stát, že se partnerovy sny, hodnoty a zájmy začnou od vašich výrazně vzdalovat…
2. Ve vztahu nikdy nebyla fyzická přitažlivost.
   Pokud se vášně, dotyků a sexu nenasytíte ve vztahu, budete je hledat mimo něj. Můžete si samozřejmě říkat, že základem vašeho vztahu je především důvěra a přátelství. Jak to ale budete řešit, až se do někoho jiného skutečně zamilujete se vším všudy?
3. Vztah nepodporuje vaši osobnost.
   Často mohou být dobrou zpětnou vazbou známí, kteří vás dlouho neviděli a dají vám upřímně najevo, kam se ubírá náš vývoj. (Určitě jste si také všimli, že některý z vašich známých po partnerově boku „rozkvétá“ a jiný naopak „vadne“.)
4. Chybí vzájemný respekt.
5. Zkusili jste separaci, a nic se nezměnilo.

Další indikátory ukazují na to, že partneři spolu sice mohou zůstat další léta, ale jejich vztah nebude patřit k těm, jež bychom mohli označit jako šťastné a naplňující. Je tomu v případě, že spolu zůstávají výhradně kvůli dětem, případně proto, že tomu druhému nechtějí ublížit nebo že se bojí být sami. Problematické je rovněž, pokud si něco důležitého ohledně partnera odmítáte připustit. Partneři samozřejmě nemusejí sdílet všechny zájmy společně, ale pokud tráví většinu času odděleně, také to není známka zdravého, fungujícího vztahu.