VOSTRÁ VOKÁČOVÁ – ZAJEĎ TU BÁBU

VOSTRÁ VOKÁČOVÁ

Zajed‘ tu bábu

,,Zajeď tu bábu,“ křičí asi desetiletý kluk na staršího bráchu na kole. ,,Jsi blbej, brácha“, zhodnotí situaci bratr a na poslední chvíli objede starou paní kličkou. Paní jde pomalu, opírá se o hůl, pravděpodobně neslyší, protože se na zlobivé kluky zasněně usmívá. Vypadá to jako by jí někoho připomněli.

Hodnota starších lidí pro společnost je všeobecně podceňována. Přitom prarodiče mohou dát dětem to, co my rodiče nemůžeme, na co ze své pozice nedosáhneme. Mohou dát dítěti nadhled a moudrost, ukázku jiného přístupu k výchově (ať se nám jakkoliv jejich styl nelíbí) nebo klid, který v sobě mají, protože už pochopili slova krále Šalomouna: ,, Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.“

Je mi čtyřicet jedna let. Je jen výsadou 21. století, že jsem v tomto věku docela zachovalá máma. Pokud bych žila ve středověku, byla bych pravděpodobně mrtvá, popř. bych byla úctyhodnou stařenou. Pokud bych se narodila o třicet let dříve, byla bych nejspíš čerstvou babičkou. Zajímavé s jakou troufalostí jsme si navykli uvažovat o seniorech jako o nich. Vidím jako užitečné si čas od času připomenout, že senioři nejsou oni, ale my za pár let.

PS: Citace je z biblické knihy Kazatel 1:14. Až vás sevře neurotický pocit, ,,že nestíháte“, doporučuji pročíst první čtyři kapitoly. Poskytne vám to zdarma úlevu v hodnotě několika sezení s odborníkem.