,,Mám za sebou celou řadu prezentačních kurzů, hodně věcí jsem se naučila. Umím si prezentaci vytvořit, připravit a i když mám trému, není to tak, že bych ze sebe nic nevypotila, ale prostě mi to nefunguje. Teda nějak to funguje, ale nefunguje to tak, jak bych si představovala,“ vzrušeně na mě chrlila Denisa. Nedokázala jsem jí na místě říct, co navrhuji za zlepšení. Denisa je generální manažerka, atraktivní, sebevědomá, nohama na zemi, dostatečně emotivní, s výraznou mluvou a přesnými gesty. ,,Abych vám pomohla, potřebuji vás vidět. Buď naživo nebo alespoň záznam z nějakého posledního vystoupení.“
Po týdnu jsem dostala záznam. Denisa, která sebevědomě nastoupila s vědomím, že má co říct, začala výborně. Po několika minutách však publikum z velké části ztratila. Nepomohla jí gesta ani charisma, její řeč byla nudná. Hned jsem jí volala: ,,Deniso, viděla jsem váš záznam a vím přesně, s čím vám mohu pomoci. Potřebujete se naučit dobře vyprávět příběh. Vy se totiž snažíte vyprávět o tom, jak jste jako firma od začátku výborní a poslední dobou jste ještě výbornější. To není žádný příběh a nemůže to při veškeré vaší snaze fungovat. Aby to lidi zajímalo, potřebují příběh. Ideálně o tom, jak jste se z nesnází dostali ke šťastnému konci. Vzpomeňte na hloupého Honzu, na Popelku apod. My všichni milujeme příběhy, kde hrdina, který zdolá všechny překážky, skončí jako vítěz. Je jedno, jestli jde o příběh firmy, váš nebo o Pána prstenů.“
Mluvila jsem dost sebevědomě, protože v tomhle tématu jsem doma. ,,No ale to bych musela víc mluvit i o tom, co se nám na začátku vůbec nedařilo…“, mračila se Denisa i po telefonu. ,,To ano,“ kontrovala jsem, ,,ale jinak vás nebudou chtít vaši lidé poslouchat. Jak by se vám líbilo, kdybych vám vyprávěla o sobě, jak jsem z úžasné rodiny, vždy jsem byla jen v pohodě a skvělá a dnes jsem ještě výbornější? Anebo vám můžu vyprávět o tom, že jsem polosirotek ze čtyř dětí a k tomu, aby se mi dnes dařilo vedla sice náročná cesta, ale dokázala jsem to?“ Denisa se rozesmála. ,,Z první varianty mám pocit, že vás tak trochu nesnáším už od začátku, ale ta druhá je fakt dobrá, protože jste mi hned bližší.“
Často jsem svědkem toho, jak jedna úplně malá věc může otočit úspěch nebo neúspěch veřejného vystoupení.