Lezou vám na nervy všechny ty návody na dokonale spokojený život? Všechny ty rady na to, jak být efektivnější, rychlejší, úspěšnější, bohatší, prostě jiní a lepší, než jste? Věřím, že jednou za čas je skvělé přečíst si nějaké to povzbuzení, načerpat chuť a odvahu něco se sebou dělat. Jindy však rady, jak být bohatší, hezčí, oblíbenější, úspěšnější vedou jen k naší frustraci…
Proto jsem se rozhodla – chci vás povzbudit k průměrnosti. Nebojte se nebýt hvězdou! Proč zrovna vy byste měli chtít něco víc, než máte? Je to dobré, jak to je.
Těch věcí, které jsou v životě důležité, je pár. Vykašlete se na to být skvělí ve všech ohledech. Nechtějte dokonalost, nelpěte na zbytečných detailech. Nikdo si ve výsledku nevzpomene, jestli šlo vaše dítě spát v osm nebo v půl desáté. Nikdo nebude přemítat nad tím, zda jste měli dítě v jednatřiceti nebo ve čtyřiatřiceti. Nikdo nebude posuzovat, kolik nul máte na účtu, a nikoho nebude zajímat vaše jednorázová listopadová deprese. Klidně si ji dopřejte. Ne, užijte si ji. Jděte před zrcadlo a dřív než si začnete říkat, jak vypadáte blbě, opakujte svému odrazu v zrcadle jsem chudák, jsem chudák, jsem chudák tak dlouho, dokud se nezačnete smát.
PS: Kdyby to nepomohlo, pusťte si zprávy a uvědomte si, v jak bohaté a bezpečné zemi žijeme!