Po tzv. postmoderně tu máme další -ismus. Žijeme v období narcismu. Nejen, že máme tendenci vychovávat z našich dětí do sebe zahleděné narcisy, sami se k sebezahledění úspěšně propracováváme. Máme k tomu prvotřídní nástroje jako např. ,,knihu tváří“ (face book), která nám nabízí nastavovat světu tvář právě z té strany, kterou chceme, aby viděl. Narcistický směr pozoruji také v práci. Jak jinak...
Jsou chvíle, kdy vám řeči o tom, jak je důležité přijmout sebe sama prostě lezou na nervy. Ano, je to důležité, nepochybně. A je moc hezké být ženou. A je hezké to přijímat a užívat si to. Nejméně do doby než si přečtete statistiky. Běžně se uvádějí výzkumy na téma rozdíl v platu mužů a žen. Např. Česko je podle eurokomisařky Věry Jourové...
Tento článek je určen všem, kteří na učení jazyků nemají čas, peníze anebo jsou věčnými začátečníky. Těm, kteří cizí jazyky milují a učí se je s radostí, poslouží tento text k uvědomění, že jejich přístup nemusí být samozřejmostí. Patříte k lidem, kteří se zamkli do kategorie „já na ty jazyky moc nejsem“? Vyhýbáte se komunikaci s cizinci? Když vás někdo osloví na dovolené, rozhlížíte...
Je neděle, rodina je pryč, za mnou jsou tři pracovní víkendy a já vím definitivně jistě, že dnes zůstanu v posteli alespoň do půl desáté. Mám tlustý župan, tlusté ponožky, tlustou peřinu a sama jsem povánočně trochu tlustá. A je mi to fuk. Jediný, kdo mi dělá společnost, je naše ohařka Denisa a já ji před chvílí uplatila, aby se ještě nechtěla...
Co vůbec znamená advent? Kolik svíček má původní adventní věnec? Co která svíčka znamená? Jak lze využít vánoční období pro naše vztahy? Jak posílit rodinné rituály?
Asi proto, že jsme založením bytosti sociální, máme touhu najít toho pravého partnera, se kterým bychom spokojeně zestárli a strávili zbytek života. Osobu, se kterou máme pocit, jako bychom se znali odjakživa, a pro kterou se v angličtině objevilo označení SOULMATE.
Pracuji na tom, aby na světě bylo hezky tak, že jsem milá, laskavá, chápající a komunikuji nekonfliktně i s prolémovými jedinci. Tedy většinou jsem taková.
Indie se mi vryla pod kůži jako škvára do rozbitého kolene dítěte. Skýtá mi tak nový pohled na realitu země, ve které žiji. Když zavřu oči, pořád vidím teplé podzimní barvy odrážející se od studeně modré oblohy.
Bojujete boj, ve kterém nevyhrává nikdo? Vzdejte se!
Jinak než ve velkém se v New Yorku uvažovat nedá. Vysoké budovy, rozlehlá prostranství, velké výkladní skříně, široké ulice, obří porce, objemné nádrže na vodu, gigantické mrakodrapy a hlavně nekonečné sny těch, kteří zde žijí.
